Automatické akumulátorové nabíječky
Automatické nabíječky akumulátorů mají některé výhody před nabíječkami s konstantním proudem. Můžeme nabíjet akumulátor podle pokynu výrobce, můžeme nabíjet malým proudem dlouhodobě, nebo velkým proudem pro rychlé nabíjení. U automatických nabíječek použijeme tu vlastnost olověných akumulátorů, že se jejich napětí během nabíjení zvětšuje o 20 až 30% nad jmenovité napětí. Po skončení nabíjení napětí dosáhne 2,6 až 2,7V na článek.
Celkový
popis:
Okamžik ukončení nabíjení nastavíme s připojeným plně
nabitým akumulátorem tak, že P1 nastavíme na minimální odpor a otáčíme běžcem P2
tak dlouho, až na ampérmetru ručka bude ukazovat nulový proud. Napětí na
akumulátoru má být 14,5 až 15 V. Dioda D6 chrání akumulátor i nabíječku před
připojením s obrácenou polaritou (v tomto případě protéká diodou velký proud,
který přeruší pojistku Po2). Diody D1 až D4 i tranzistor T2 umístíme na chladič,
také tranzistor T1 opatříme menším chladičem. R1 je vinut z odporového drátu o d
= asi 1mm. Transformátor vyhovuje asi na 100VA se sekundárním vinutím pro 4 až 6
A (podle toho, jaký maximální proud chceme odebírat pro nabíjení).
Nabíječka
I:
Na
obr. 1. je automatická nabíječka pro olověný akumulátor 12V. Při připojení
akumulátoru k nabíječce má mít P1 maximální odpor, nabíjecí proud je v tomto
případě nulový. Potom změníme nastavení P1 tak až proud dostoupí žádané
velikosti. Minimální odpor P1 dává maximální nabíjecí proud, v tomto případě
jsou tranzistory T1, T2 (Darlingtonovo zapojení) plně otevřené. Při nabíjení se
napětí akumulátoru zvětšuje. Bude-li na běžci potenciometru P2 napětí větší než
je součet napětí mezi bází a emitorem T3 + otevírací napětí diody D5, dosud
uzavřený tranzistor T3 se bude otevírat (tj. v závislosti na zvětšujícím se
napětí na akumulátoru). Když T3 již dostatečně vede, T1 a T2 se postupně
uzavírají, až se uzavrou úplně. Tím je nabíjení skončeno.
Nabíječka
II:
Na
obr. 2. je tyristorová nabíječka olověných akumulátorů. Střídavé napětí ze
sekundárního vinutí transformátoru usměrníme diodami D1 až D4, usměrněné napětí
se nevyhlazuje. Tyristor Ty vede tehdy, bude-li na jeho řídící elektrodě napětí
o 2 až 3 V větší než na katodě - na kladném pólu akumulátoru. Tyristor se otevře
při každé půlperiodě napájecího napětí a povede, dokud se protékající proud ke
konci půl periody nezmenší pod "přídržný" proud. Velikost otevíracího napětí
tyristoru a tím i proud tyristoru lze regulovat potenciometrem P1. S
pokračujícím nabíjení se zvětšuje napětí připojeného akumulátoru a nastává
okamžik, kdy se kondenzátor C nabije na napětí, při němž začíná vést D6. Tento
proud otevře dosud uzavřený tyristor Ty2, tím se zmenší napětí na děliči R1, P1,
R2 a tyristor Ty1 se uzavírá, Nabíjecí proud se zmenšuje. Napětí akumulátoru se
nadále zvětšuje, tyristor Ty2 se dále otevírá a nastává okamžik, kdy se proud
Ty1 zmenší pod velikost "přídržného" proudu - Tyristor Ty1 se zavře, Ty2 vede -
nabíjení je ukončeno.
Režim nabíjení musíme nastavit při plně nabitém
akumulátoru, který má napětí asi 14,6 až 15 V. Potenciometr P1 nastavíme na plný
nabíjecí proud a P2 tak, aby proud neprotékal. Proud Ty1 omezuje jen odpor
vinutí transformátoru, proto použijeme tyristor s dovoleným proudem 15A.
Transformátor má umožňovat na sekundární straně odběr proudu asi 6A. Tyristor
Ty1 a dioda D1 až D4 umístíme na chladič. Dioda D7 plní funkci ochrany proti
připojení akumulátoru s obrácenou polaritou. Je výhodné do výstupní cesty
zapojit ampérmetr.
Komentáře k tomuto článku:
02.02.04 :
kobudoka |
27.12.03 :
fifo |
Článek pochází z adresy http://pandatron.net |
Zdeněk
Novotný |