Měřič radioaktivního záření
Dole na obrázku je jednoduchý Geiger-Müllerův čítač, který
indikuje již slabé záření beta a gamma. Jediným problémem je získání trubice GM,
které se běžně u nás nevyskytují. Pro tento účel se však hodí i trubice sovětské
výroby (článek pochází z amatérského radia 2/89), která se vyrábí
již přes třicet let, je dlouhá pře 113 mm, má průměr 12 mm a je kovová, jde o
typ STS-5, který pracuje již od napětí 400V. Ze zahraničních lze použít typy
Philips ZP1400, ZP1310 nebo ZP1320, které jsou modernější, citlivější, ale i
značně drahé – 60 až 120 dolarů.
Celé zařízení je napájeno z jedné
tužkové baterie 1,5V, odběr je max. 10mA. Z napětí baterie se měničem
získává – 12V pro napájení zesilovače a vysoké napětí pro napájení trubice GM.
Transformátor měniče je navinut na feritovém hrníčku o A
asi 25 mm, Vinutí L1 má 15 závitů drátu o A
0,25mm, L2 25 závitů stejného drátu a L3 550 závitů
drátu o A
0,1 mm. Začátky vinutí jsou ve schématu označeny tečkami. Měnič pracuje
jako blokovací oscilátor, na sekundárním vinutí při vypínání vzniká vysoké
napětí, které se usměrňuje rychlou diodou D3. Obyčejná usměrňovací
dioda je nepoužitelná, protože impulsy jsou velmi krátké a kmitočet vysoký.
Je-li trubice GM mimo prostor záření, na jejím výstupu není napětí a zesilovač
je v klidu. Dopadne-li částečka záření beta nebo gamma na trubici, ionizuje
náplň trubice a na výstupu se
objeví impuls, který vybudí zesilovač a z reproduktoru – telefonního
sluchátka se ozve praskot a
Led D1 blikne. V prostoru bez záření se ozývají praskoty asi po sekundách a
LED bliká také, to je reakce trubice na kosmické záření. Přiblížíme-li trubici –
která je v izolovaném pouzdře – k zářícímu předmětu (starší typy
svíticích ciferníků hodin s „fosforem“, stupnice leteckého přístroje z války
apod.), praskot bude častější a nakonec uslyšíme souvislý šum a LED bude stále
svítit. Podle toho můžeme usoudit na četnost dopadu částic, tedy intenzitu
záření. Indikace je velmi citlivá, přístroj indikuje sebemenší
záření.
Přístroj byl doplněn i ručkovou indikací. Ze signálu do sluchátka
přes kondenzátor C5 odebíráme střídavé napětí, které zdvojujeme
germaniovými diodami (mohou být libovolné) a po vyhlazení kondenzátorem
C6 a regulačním trimrem P přivádíme na citlivé měřidlo. Trimr
nastavíme tak, aby se ručka při silném záření nevychylovala "za roh", a při
nepatrném signálu začala ukazovat. Porovnáním s laboratorním přístrojem by
bylo možné měřidlo i ocejchovat.
Zařízení bylo konstruováno na jedné desce
s plošnými spoji a vestavěno do skříňky velikosti 150×90×40 mm. Trubice
byla uzavřena do kovového pouzdra a spojena se skříňkou stíněným kabelem a
reproduktorovým konektorem.
Komentáře k tomuto článku:
- - - zatím žádný komentář - - -
Článek pochází z adresy http://pandatron.net |
Zdeněk
Novotný |